Často kladené dotazy

Novela školského zákona platná od 1. 9. 2018 – několik dobrých zpráv:

Znění kapitol, které se týkají žáků – občanů ČR žijících v zahraničí, je výsledkem dlouhodobé práce spolku Česká škola bez hranic a jeho úzké spolupráce s ministerstvem školství a ministerstvem zahraničí, a to již od roku 2009.

V novele se objevuje mnoho pozitivních změn a pochopení pro mladého českého občana v zahraničí:

  • zápis do kmenové školy nebude již povinný, ale možný, stejně jako rozdílové zkoušky (ty od 1. 1. 2012)

  • žáci,  kteří jsou již žáky kmenové školy v ČR, jimi zůstávají

  • rodič bude zahraniční docházku prokazovat českému ministerstvu školství čestným prohlášením

  • výuka poskytovatele vzdělávání v zahraničí, tedy toho, který podepsal s MŠMT smlouvu, bude dále v ČR uznávána (od 1. 5. 2015) – do 1. pololetí 9. ročníku bez přepisování výsledku na české vysvědčení, za 2. pololetí 9. třídy bude žákovi vydáno české vysvědčení s doložkou o ukončení povinné školní docházky v ČR, s výsledky od poskytovatele vzdělávání v zahraničí.  

  • novela srovnává podmínky žáka – občana ČR, který se vrací do ČR (= získal vzdělání mimo  území ČR), a cizince, který dlouhodobě pobývá na území ČR – mají nárok na stejné úlevy u maturitní zkoušky, nemusí skládat nostrifikační zkoušku z češtiny, je mu na žádost prominuta přijímací  zkouška z češtiny na SŠ, je-li součástí přijímacího řízení, úroveň znalosti jazyka se ověřuje jen pohovorem.

  • Od 1. 9. 2017 je v ČR stanovena povinnost posledního ročníku předškolního vzdělávání, která se nevztahuje na osoby, které nepobývají na území České republiky déle než 90 dnů, včetně občanů ČR v zahraničí.

  • Od roku 2016 považuje paragraf 182 a za přestupek situaci, kdy rodič nezapíše prokazatelně žáka k plnění povinné školní docházky v ČR po dovršení 6 let – v současné době tedy do kmenové školy,  od 1. 9. 2018 prohlášením na ministerstvo. Za tento přestupek může být udělena pokutu 5000,- Kč.

Plnění povinné školní docházky v zahraničí

Naše rodina se stěhuje na 3 roky do zahraničí s dítětem školou povinným. V zemi, kam jedeme se nachází Česká škola bez hranic. Uznají po návratu školy v ČR vzdělání získané v ČSBH?

Existují 2 varianty:

a) Tato škola podepsala smlouvu s Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy ČR o poskytování vzdělání v zahraničí a vydává svým žákům osvědčení platné v ČR – osvědčení z této školy budete bez dalšího přezkušování předkládat ve své kmenové škole, Vašemu dítěti bude uznáno vzdělání daného ročníku a postoupí tak do dalšího.

b) Škola smlouvu s MŠMT ČR (ještě) nepodepsala – Vašemu dítěti se v takovéto ČŠBH dostane vzdělání v předmětech český jazyk - literatura, dějepis – zeměpis českých zemí v rozsahu srovnatelném s výukou v České republice, odpadne Vám tedy celoroční pouze domácí výuka (děti budou ale ze školy dostávat domácí úkoly). Vaše dítě nedostane osvědčení, které můžete uplatnit ve Vaší kmenové škole. V té si můžete domluvit skládání rozdílových zkoušek. Ty nejsou povinné od 1. 1. 2012.

K plnění povinné školní docházky v zahraničí více zde.

Je výuka v Českých školách zdarma?

V každé škole platí rodiče příspěvky, jejichž výše je stanovena v souladu s individuálními reálnými náklady každého výukového místa. Školy nedostávají systémové dotace ze státního rozpočtu.

Do jakékoliv z těchto škol je dobré se hlásit s předstihem. Školy se rozrůstají co do počtu žáků, jejich prostorové kapacity jsou často omezené. Zápis do většiny škol na následující školní rok je uzavřen během měsíce května – června.

Na včasné přihlášení je nutné myslet i v případě zájmu o předškolní výchovu. Ta může být pro dítě výborným odpočinkem z namáhavého cizojazyčného prostředí zahraniční školky, vítaným návratem do „známého“. Pro rodiče zároveň místem zajímavých kontaktů s dalšími rodiči.

Jaká je časová organizace výuky?

Časová organizace výuky je v každé škole individuální, v souladu s organizací školního roku v zemi působení. Většina nabízí v průběhu celého roku jednou týdně několikahodinovou předškolní výchovu a jednou týdně, většinou o víkendu, 4 – 5 hodinovou výuku školní.

Co dělat, když se v zahraničí, kam jedeme, žádná Česká škola nenachází?

Můžete se s jednou ze vzdálenějších ČŠBH domluvit minimálně na pravidelných konzultacích, které Vám domácí výuku ulehčí a zjednoduší.

Můžete napomoci založení České školy bez hranic v místě, kde budete během Vašeho výjezdu pobývat.

V takovémto případě se můžete obrátit na spolek Česká škola bez hranic sídlící v Praze, který Vám ve Vaší iniciativě může velice zásadně pomoci. Poskytuje totiž všem zájemcům o založení české školy v zahraničí typu ČŠBH veškeré informace „Jak na to“, tedy jak:

  • Vytvořit právní strukturu pro vznikající školu (tyto organizace jsou vždy zahraničním právním subjektem založeným v souladu se zákony země, kde působí)

  • Najít prostory, nastavit rozpočet

  • Zajistit řízení školy, vyučující

  • Naplánovat výuku, zajistit učebnice, doplňkový vzdělávací program

K plnění povinné školní docházky v zahraničí více zde.

Kdy zapsat dítě do 1. třídy české školy v zahraničí? Ve stejném roce jako do jeho zahraniční každodenní školy, nebo o rok později?

Zkušenost ukazuje, že neexistuje jedno vhodné řešení.

Je určitě dobré se řídit školním systémem země, kde dítě žije.

Dítě, které je zralé a v češtině disponuje dostatečnou slovní zásobou*, obě "školy" zvládne. Ta každodenní mu bude pomáhat v osvojení principu čtení a psaní, v české škole pak už bude jen objevovat rozdíly mezi oběma jazyky. První třida české zahraniční školy představuje veliký skok, především co se používané slovní zásoby týče. Dítě si bude její znalost dále rozšiřovat a prohlubovat, musí mít ale dobrou "startovní pozici".  

*K přijetí do české 1. třídy v zahraničí, tedy do takové, která vyučuje podle programu základních škol v České republice (nikoliv do doplňkových kurzů češtiny) lze doporučit pouze děti, které češtinu ovládají na takové úrovni, aby učivo 1. třídy zvládly především jazykově. Výuka by měla být dialogem!

Dítěti, které je v osvojování nových poznatků pomalejší, které ještě není úplně schopné alespoň částečně pracovat samostatně, můžeme dát více prostoru a začít s českou první třídou o rok později. Vždy je třeba ale brát v úvahu i biologický věk. Dítě, které začne o rok později,  bude vzhledem k většině svých spolužáků o rok starší (obzvlášť v těch zemích, kde se příliš nepraktikuje odklad nástupu do 1. třídy, ba naopak, děti nastupují třeba již v pěti a půl letech), a to se může ve vyšších ročnících ukázat jako problém, protože dítě může byt o hodně vetší (vzrůstem), postupem času i zralejší.

V zahraniční výuce se velmi osvědčuje výuka v 0. ročníku, kdy děti začnou již docházet "do školy", většinou v pěti letech, v rámci posledního roku předškolní výchovy. V nultém ročníku se učí podobně jako v 1. třidě, pracuje se především na rozvíjení slovní zásoby, děti si zvykají na soustředění a samostatnou práci. I sem by mely být přijímány pouze děti, které mohou, díky své aktivní české slovní zásobě, s učitelem živě spolupracovat.

Zápis k povinné školní docházce (do 1. třídy základní školy) v České republice

Povinná školní docházka se řídí školským zákonem: http://www.msmt.cz/dokumenty-3/skolsky-zakon a vyhláškou č. 48/2005: http://www.msmt.cz/dokumenty-3/vyhlaska-c-48-2005-sb-1

Zápisy do 1. třídy základní školy v České republice probíhají od 1. do 30. dubna kalendářního roku.

Důležitá informace k průběhu zápisu, viz odpovídající paragraf vyhlášky citovaný dále: osobní přítomnost dítěte není povinná, stejně tak jako není povinná přítomnost zákonného zástupce. Viz taká informace MŠMT k tomuto tématu:  http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/informace-k-organizaci-zapisu-k-povinne-skolni-dochazce

§ 3a odst. 1 vyhlášky o základním vzdělávání: Zápis k povinné školní docházce (dále jen "zápis") je složen z formální části a, je-li při zápisu přítomno i zapisované dítě a souhlasí-li s tím zákonný zástupce dítěte, rovněž z rozhovoru a případně dalších činností s dítětem. Zákonný zástupce dítěte může být přítomen u všech součástí zápisu.

„Dodatečný“ zápis do školy v ČR (mimo zápisový termín, v jiném ročníku než prvním) - odpovědi MŠMT

Jako rodič, který žije dlouhodobě v zahraničí, jsem nevěděl, že je třeba, abych své dítě – státního občana ČR – zapsal ve věku 6 let do školy v ČR. Je možné tak učinit dodatečně? Na koho se mohu obrátit?

Je možné „dodatečně“ provést zápis do ZŠ. Je nutné kontaktovat základní školu podle vlastního výběru (pokud existuje pro dítě spádová škola v důsledku toho, že má dítě v ČR trvalé bydliště, pak je jednodušší kontaktovat tuto školu, protože má povinnost přednostně přijmout děti ze spádové oblasti) a požádat o zápis. Dítě nemusí být fyzicky přítomné, ale je nutné, aby zápis provedl zákonný zástupce nebo zmocněná osoba. Dokumenty jsou k vyžádání u ředitele školy, nebo ke stažení z webu školy. Škole musí být doloženo dosavadní vzdělávání dítěte v zahraničí (získaná vysvědčení, případně podobný dokument, který dokládá vzdělávání za konkrétní školní období, s překladem do češtiny). Nadále je nutné dokládat kmenové škole plnění povinné školní docházky v intervalu 1 pololetí až 2 školní roky.

Hrozí mi, jako rodiči, který své dítě – státního občana ČR – (včas) nezapsal do kmenové školy v ČR, právní postih?

Ano, zanedbáváním péče o povinnou školní docházku se zákonný zástupce dopouští přestupku podle § 31 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, případně může být souzen za spáchání trestného činu ohrožení mravní výchovy mládeže podle § 217 trestního zákona.

K rozdílovým zkouškám tento termín již není platný, hovoří se pouze o zkouškách (podobně „vyrovnávací“ zkouška není platný termín, viz dále)

Co se stane, pokud dítě nesloží vyrovnávací zkoušku? Kolik může mít pokusů?

Při nesplnění podmínek zkoušky vzniká možnost opravné zkoušky (viz § 20 a 23 vyhlášky, obecně §53 školského zákona)

Co se stane, když dítě, občan ČR, složí rozdílovou zkoušku ve své kmenové škole za např. první tři ročníky ZŠ, pak dlouho nic, a pak ji chce opět skládat na 2. stupni, třeba v 8. třídě?

Žák zkouškami prokazuje splnění nároků daných ročníků a tedy postup k získání základního vzdělání. Zákon umožňuje konání zkoušek za období až 2 školních roků, tedy za celou dobu PŠD je možné se ke zkouškám dostavit „pouze“ 5x. Neplní-li žák tento model, teoreticky by neměl mít nárok na vydání vysvědčení na konci 9. ročníku, protože nesplnil podmínky průběhu základního vzdělání. Zákon nicméně tuto situaci nijak neošetřuje. Pro dosažení základního vzdělání by tedy mělo být rozhodující, zda žák splňuje výstupy RVP ZV dané pro 2. stupeň ZŠ.

Ukončení povinné školní docházky v ČR

Jak postupovat v 9. ročníku aby žák, občan ČR žijící v zahraničí, dostal vysvědčení o ukončení povinné školní docházky? Co pro to musí rodič během celých devíti let udělat?

Žák by měl průběžně absolvovat zkoušení v kmenové škole (nebo se vzdělávat u poskytovatele). Zároveň by měl zákonný zástupce doložit (průběžně dokládat) způsob vzdělávání v zahraničí, a pokud se žák vzdělává ve škole, pak i hodnocení za konkrétní vzdělávací oblasti. Pak lze žákovi po vykonání poslední zkoušky vydat vysvědčení s doložkou o splnění povinné školní docházky a stupně základního vzdělání.

A) Moje dítě (státní občan ČR) bylo přihlášeno na kmenové škole, ale nekonalo vyrovnávací zkoušky/ B) Moje dítě nebylo vůbec zapsáno do kmenové školy v ČR a zapíše se až v deváté třídě a v obou případech (A i B) předloží vysvědčení o absolvování devátého ročníku v zahraničí. Dostane české vysvědčení s doložkou o ukončení základního vzdělání? Za jakých podmínek?

V uvedeném případě žák nedostane vysvědčení z kmenové školy, protože samotné absolvování devátého ročníku v zahraničí nevede k vydání vysvědčení. Vysvědčení kmenová škola vydává pouze na základě vykonané zkoušky. Jiný případ je vzdělávání u poskytovatele, který má s MŠMT uzavřenou smlouvu. Pak je předložené osvědčení za druhé pololetí  9. ročníku dokladem o splnění nároků posledního ročníku a zákonný zástupce je oprávněn požádat kmenovou školu o přepis osvědčení na vysvědčení s cílem získat doklad o ukončení PŠD a získání stupně základního vzdělání.

Moje dítě (státní občan ČR) nebylo v průběhu základní školní docházky žákem kmenové školy v ČR, ale navštěvovalo zahraniční školu typu ČŠBH, která podepsala smlouvu s Ministerstvem školství ČR a na základě ní mému dítěti vydávala osvědčení platná v ČR. V 9. třídě chci své dítě zapsat do kmenové školy v ČR, kde doložíme plnění povinné školní docházky v zahraničí vysvědčeními ze zahraniční školy a znalost českého jazyka a českých reálií osvědčeními ze školy typu ČŠBH, včetně 9. třídy. Vydá kmenová škola mému dítěti na konci 9. třídy vysvědčení (na základě všeho předloženého) s doložkou o ukončení povinné školní docházky?

Kmenová škola nemůže vydat vysvědčení na základě předloženého osvědčení ze školy „typu ČŠBH“ (tj. škola se statutem ČŠBH nebo jiná česká škola působící v zahraničí). Výjimku tvoří případy, kdy osvědčení vydala škola, která je smluvním poskytovatelem vzdělávání v zahraničí. Získaná osvědčení jsou platná pouze s vysvědčením ze zahraniční školy. Otázkou zůstává, zda bude do budoucna možné „projít“ bez zápisu až do deváté třídy, aniž by byl rodič za nesplnění povinnosti zápisu veden k odpovědnosti. Poznámka k formulaci dotazu: škola se stává kmenovou školou až v okamžiku, kdy je do ní dítě zapsáno, tedy bez zápisu nemá dítě kmenovou školu, nemůže se do ní dostavit, protože „nikam nepatří“.

 

Mám u svého dítěte podezření na dyslexii. Žijeme v zahraničí, mé dítě je zapsané v kmenové škole v ČR jako státní občan ČR. Máme nárok se objednat do pedagogicko-psychologické poradny v ČR?

ANO, dítě, jako český občan a žák kmenové základní školy v ČR, má nárok na bezplatnou konzultaci. Obraťte se na pedagogicko-psychologickou poradnu ve Vašem městě. (Odpověď MŠMT ČR 2014)

Pozdější nástup do 1. třídy české školy v zahraničí:

  • Rodiče chtějí zapsat své dítě do první třídy naší školy v zahraničí až v sedmi letech, nechtějí ho zbytečně zatěžovat docházkou a výukou ve dvou prvních třídách najednou.

  • Rodiče chtějí zapsat své dítě do první třídy naší školy v zahraničí až v sedmi letech. Ve stejnou dobu jejich dítě nastoupí i do první třídy základní školy v zahraničí, kde bude plnit školní docházku. V zemi, kde naše škola působí, není nutné vyřizovat dětem, které nastupují do 1. třídy základní školy až v sedmi letech, na rozdíl od České republiky, odklad, rozhodnutí je na rodičích po dohodě se školou. Jak to situaci řešit?

Vzhledem k tomu, že pro rodiče žijící trvale v zahraničí není možné procházet komplikovaným procesem žádosti o odklad povinné školní docházky, navíc osobně na území ČR, jedinou možností je dohoda se základní školou v ČR, zákon s ničím jiným, než oficiálně vyřízeným dokladem, nepočítá. Rodiče mohou napsat a adresovat řediteli kmenové školy v ČR čestné prohlášení o tom, že mají skutečný zájem o docházku svého dítěte do zahraniční školy. (Odpověď MŠMT ČR 2014)

Studium na střední škole (SŠ) v ČR

Středním vzděláváním se zabývá část čtvrtá školského zákona (§ 57 – 85), uznáváním zahraničního vzdělání se zabývá část sedmá (§ 108 a 108a) školského zákona.

Moje dítě je občanem ČR a chce se zde hlásit na střední školu. Základní školní docházku plnilo a ukončilo v zahraničí. A) Ta ale v zemi, kde žijeme, trvá pouze 8 let, nicméně ho tam opravňuje ke studiu na SŠ. Může se mé dítě tedy rovnou hlásit do přijímacího řízení na SŠ? B) Povinná školní docházka v zemi, kde žijeme, trvá 9 let. Mění to nějak podmínky přijímacího procesu na SŠ v ČR?

Podle § 59 odst. 1 školského zákona lze ke vzdělávání ve střední škole přijmout uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončili základní vzdělávání před splněním povinné školní docházky, a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti. Zároveň o přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední škole rozhoduje ředitel této školy.

Uchazeč o přijetí ke střednímu vzdělávání v ČR, který plnil povinnou školní docházku v zahraniční škole, úspěšně ji ukončil a na základě § 108 odst. 1 a 3 získal rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení v ČR (nostrifikaci), tj. de facto získal uznání stupně základního vzdělání, může být přijat ke střednímu vzdělávání i před splněním 9leté školní docházky podle § 36 odst. 1 školského zákona.

Moje dítě není občanem ČR, má ale české kořeny, dobrou znalost češtiny a ukončené základní vzdělání v zemi, kde žijeme. Za jakých podmínek se může hlásit na SŠ v ČR?

Uchazeč musí splnit podmínky § 59 (odst. 1) a následujících školského zákona a v případě, že nemá české státní občanství, může v souladu s § 20 odst. 4 školského zákona požádat o prominutí přijímací zkoušky z českého jazyka.

Jak se dá srovnat postavení maturantů s českou maturitou a s mezinárodní maturitou (ať již s češtinou jako cizí jazyk nebo ne)? Pokud se český občan hlásí na českou VŠ a má mezinárodní maturitu z mezinárodní školy v ČR, je ve stejném postavení jako Čech, který absolvoval mezinárodní maturitu v zahraničí? Nebo musí oba složit českou státní maturitu, aby se mohli přihlásit na českou VŠ?

Jelikož je dle § 48 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, předpokladem pro přijetí ke studiu na vysoké škole v České republice dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou, je v případě dosažení tohoto středního vzdělání v zahraničí jeho následné uznání příslušným orgánem. Právní úpravu uznávání zahraničního středoškolského vzdělání nalezneme v § 108 a násl. zákona č. 561/2004, o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Podrobnosti nostrifikační zkoušky upravuje vyhláška č. 12/2005 Sb., o podmínkách uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami.

Proto uchazeč, který získal střední vzdělání s maturitní zkouškou v zahraniční škole (ať už v zahraničí, nebo ve škole na území ČR, která není zapsána v rejstříku škol a školských zařízení) a chce být přijat na českou VŠ, musí postupovat podle § 108 odst. 1 a násl. školského zákona, tj. zažádat příslušný krajský úřad o rozhodnutí o nostrifikaci svého dokladu získaného v zahraniční škole. K tomu musí doložit:

a) originál zahraničního vysvědčení nebo jeho úředně ověřenou kopii,

b) doklad o obsahu a rozsahu vzdělávání absolvovaného v zahraniční škole,  

c) doklad o skutečnosti, že škola je uznána státem, podle jehož právního řádu bylo zahraniční vysvědčení vydáno, za součást jeho vzdělávací soustavy, pokud ze zahraničního vysvědčení tato skutečnost nevyplývá.

V případě, že krajský úřad v rámci řízení o nostrifikaci zjistí, že obsah a rozsah vzdělávání absolvovaného v zahraniční škole se v porovnání se vzděláváním podle obdobného rámcového vzdělávacího programu v České republice podstatně odlišuje, žádost zamítne. V případě, že se obsah a rozsah vzdělávání v zahraniční škole odlišuje zčásti, nařídí krajský úřad usnesením nostrifikační zkoušku. Krajský úřad žádost o nostrifikaci zamítne také v případě, že žadatel nevykoná nostrifikační zkoušku úspěšně.

Žadatel, který není státním občanem České republiky, nekoná nostrifikační zkoušku z předmětu český jazyk a literatura. Žadatel, který je státním občanem ČR a předmět český jazyk a literatura nebyl součástí výuky  a ukončení vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, zpravidla koná nostrifikační zkoušku z předmětu český jazyk a literatura.

Nostrifikační zkouška se zpravidla koná v českém jazyce. V jiném jazyce se nostrifikační zkouška může konat pouze v případě, že dojde k dohodě s krajským úřadem, který nostrifikační zkoušku nařídil, a že konání v jiném jazyce neohrozí účel nostrifikační zkoušky.

Bez procesu uznání rovnocennosti a nostrifikace zahraničního vysvědčení v případě středoškolského vzdělání není možné přijmout uchazeče o studium na soukromých a veřejných vysokých školách v České republice.

Dále uvádíme, že maturitní zkouška podle českých právních předpisů je zkouškou komplexní, tj. skládá se ze společné části (2 povinné zkušební předměty) a z profilové části (2 až 3 povinné zkušební předměty podle požadovaného profilu absolventa příslušného oboru vzdělání). Chce-li žák získat úplný stupeň středního vzdělání nostrifikováním zahraničního vysvědčení bez ČJL, pak musí složit buď nostrifikační zkoušku z ČJL nebo složit celou maturitní zkoušku dle platných předpisů ČR.

Maturitní zkouška a studium na VŠ v ČR

 Za jakých podmínek, může žák – občan ČR – dokončující (nebo který již dokončil) v zahraničí střední školu (maturitou), složit v ČR maturitní zkoušku z češtiny? Viz předchozí odpověď

Co je třeba k přijetí na VŠ v ČR v situaci žáka – občana ČR – který studoval SŠ v zahraničí, tam ji ukončil maturitní zkouškou (nebo ji právě ukončuje) a chtěl by studovat hned na VŠ v ČR. V případě, že se jedná o delší administrativní proces, jak dlouho přibližně trvá?

Viz otázka č. 11. Musí proběhnout nostrifikační proces a uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení. Podrobnosti jsou upraveny vyhláškou č. 12/2005 Sb., o podmínkách uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami. Jedná se o správní řízení dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Toto správní řízení zahájeno dnem podání žádosti o uznání zahraničního vysvědčení. Krajský úřad má k vyřízení stanovenou lhůtu 30 dnů ode dne obdržení této žádosti. Pokud jde o zvlášť složitý případ, může být lhůta k vyřízení žádosti dle § 71 odst. 3 písm. a) prodloužena o dalších 30 dnů. Celková lhůta k vyřízení poté činí 60 dnů ode dne obdržení žádosti krajským úřadem.

Nakonec je třeba shrnout, že následný samotný proces přijetí uchazeče na vysokou školu v České republice je dle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, v kompetenci jednotlivých vysokých škol, které přijímací řízení upravují vlastními vnitřními předpisy. Je tedy v kompetenci jednotlivých vysokých škol, jaké si stanoví podmínky pro přijetí uchazečů do studia, přičemž zákon dává možnost stanovení dalších podmínek ke studiu týkajících se určitých znalostí, schopností nebo nadání nebo prospěchu ze střední školy, popřípadě vyšší odborné školy (viz § 49 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách).

Zdroj: MŠMT ČR březen 2016

 

Jak je to s Certifikovanou zkouškou z češtiny (CCE) - zda jsou v Českých centrech přezkušovány i děti, resp. bilingvní mládež? Jak funguje přezkušování v rámci ÚJOP?

V České republice pořádá ÚJOP UK Certifikovanou zkoušku z češtiny (CCE) pro mládež jednou za rok (červen) v Praze. V zahraničí se zkouška CCE pro mládež koná ve spolupráci s Bavorským státním ministerstvem pro vyučovaní a kultus. Zkouška probíhá na reálných školách v Německu jednou za rok (obvykle duben/květen) a je otevřená i veřejnosti. V Českých centrech lze zkoušku pro mládež nabídnout po individuální domluvě s daným centrem. Zkouška pro mládež se již konala např. v Českém centru Mnichov. Zkouška je určena všem cizincům mladším 16 let, kteří si chtějí či potřebují ověřit stupeň své komunikační kompetence v češtině. Ke zkoušce se mohou přihlásit kandidáti, pro které není český jazyka jazykem mateřským. Více informací najdete na: ujop.cuni.cz/cce-mladez

Titulní stránka